Shrnutí 

Vývoj situace je možné pouze odhadovat, ale situace nebyla zase tak beznadějná, jak mnozí "historici" líčí. 

Samozřejmě, že záleželo na mnoha okolnostech, ale čs. armáda disponovala kvalitním velitelským sborem, vynikající výzbrojí i výstrojí a nadšením k obraně. 

Ano, objekty TO a LO nebyly mnohde dokončeny či vyzbrojeny a vystrojeny, ale i tak by skýtaly oporu. 

Navíc - a to je velmi podstatné - čs. armáda byla plně mobilizována, na pozicích, vč. zásobování a připravena. Wehrmacht mobilizována nebyla, a chyběly jí tak 2 až 4 týdny k bojové připravenosti. 

Wehrmacht na podzim roku 1938 zdaleka nebyla tak silná, jak se tvářila - středních tanků měla velmi málo, navíc nevyzkoušených, dělostřelecké prostředky na prolomení objektů LO i TO vlastně neměla, výcvik dostaly (do té doby) pouze dva ročníky záložáků, i velitelský sbor pokulhával v praktických zkušenostech oproti tomu z čs. armády. 

Bojovat po dobu 2 až 3 týdnů za předpokládaných vysokých ztrát by znamenalo, že německá armáda nebude schopna doplňovat vojsko kvalitními vycvičenými jednotkami, a nebude tak moci vést aktivní operace. 

A, na což se mnohdy zapomíná, také nálada mezi civilním obyvatelstvem Velkoněmecké Říše byla podstatně jiná, než po pozdějších úspěších (1939, 1940) Adolfa Hitlera - v roce 1938 se německé obyvatelstvo války obávalo a nikterak ji nepodporovalo. 

Taktéž logistické problémy by určitě sehrály svoji roli - Němci neměli zásoby paliva a střeliva na delší vojenskou kampaň. 

Na druhou stanu motorizace jednotek Wehrmachtu byla dále, němečtí velitelé se rychle učili, a také Adolf Hitler správně pozměnil původní Případ Zeleného, a jako hlavní těžiště útoku určil západní Čechy. 

Nepřátelské letectvo mělo velkou převahu, ale čs. letectvo bylo již rozptýleno a počítalo i se sebevražednými misemi. Taktéž vybavenost Luftwafe (a nejenom německého letectva) palivem, mazivem a bombami byla na pováženou, a je také sporné, zda by se převaha Luftwaffe mohla tak moc uplatnit i v tehdejším nepříznivém počasí. 

Zda-li by se Hermann Göring odhodlal bombardovat města jako je Praha, Brno, Jihlava (se silnou německou menšinou) je také otázkou. 

Ovšem, prostor Čech a Moravy se vůbec nehodil pro provedení "blitzkriegu" a je velkou záhadou, zda by se Wehrmachtu podařilo "plnit plán" a dosáhnout výrazného úspěchu do 4 / 8 dnů. Pokud ne, zejména v souvisloti s velkými ztrátami, by přišlo i ke změně mezinárodní politické situace (situace: Rumunsko vs. Maďarsko, Polsko vs. SSSR, opozice vůči Adolfu Hitlerovi, možné vládní změny ve Franci či Velké Británii). 

Z pohledu dlouhodobého konfliktu (přesahujícího 2 až 3 měsíce) by ČSR s cca 13 miliony obyvatel při své nevýhodné poloze hranic odolávat nemohla, ale i doba obrany přesahující 14 dnů by mohla přinést podstatné změny v mezinárodní situaci.