Závěr 

Je velice snadné, nebo naopak velice těžké učinit dnes (ne)/zodpovědný závěr o tom, jak by situace vypadala, kdybychom se v roce 1938 bránili. 

 

Skupiny 

Záleží na tom, kdo a z jakého úmyslu k formulaci takovéhoto závěru přistupuje. A také, samozřejmě, jaké má úmysly. Jednotlivé "vyjadřovatele a hodnotitele" tak lze vlastně rozdělit do tří skupin: 

  • jednoznační odpůrci obrany - obáváme se, že v této skupině se nalézají lidé, kteří buď nemají znalosti o dané problematice, anebo (pokud je mají) vystupují takto z nečestných či zaujatých důvodů. 
    Pochopitelně, i v této skupině se nalézají výjimky, mezi které je možno zařadit (jak se domníváme) např. (b17). Není totiž nic špatného, nastudovat množství materiálu, a na základě tohoto studia dospět k názoru, že obrana ČSR by v roce 1938 neměla smysl... (à propos - viz níže "co by bylo úspěchem obrany?")
  • jednoznační zastánci obrany - pokud zastává názor obrany bez bližšího studia problematiky, je značně naivní. Nikoliv snad proto, že by tvůrci tohoto webu nepatřili do skupiny zastánců obrany (to patří!), ale proto, že bez patřičných znalostí není schopen dostatečně argumentovat.
    Rozhodně je však třeba odmítnout tézi, že zastánci obrany ČSR (myšleno ti poučení) jsou nezodpovědní šílenci a hazardéři se životy - naopak, mnohdy se jedná o velmi zodpovědné a obětavé jedince i skupiny lidí, kteří ve vlastním volnu a z vlastních prostředků udržují objekty opevnění, podílejí se na vzdělání obyvatel (např. jako průvodci těmito objekty, atp.) a kteří jsou těmi pravými vlastenci, kterých tato zkoušená země potřebuje jako sůl. Za to vše jim patří náš dík. 
  • nerozhodní - ani na tomto názoru není nic špatného. Pokud někdo na základě studia dospěl k názoru, že vlastně neví, jak by celá situace dopadla, je to ukázka zodpovědnosti, a té je třeba si vážit. Platí totiž rčení: "Po bitvě každý generálem" a proto přiznat si pochybnosti neznamená neschopnost, ba právě naopak (ono: "Vím, že nic nevím." je platné stále, i době přemoudřelých manažerků všeho druhu, a to vč. politiků). 
 
 

Otázky 

Podle našeho názoru je zapotřebí si položit tři základní otázky (i když první z nich je vlastně zbytečná):

  • Měli jsme se v roce 1938 bránit? Správný vlastenec nemůže zapochybovat - ano, zcela jednoznačně měli! Kdyby ne z jiného důvodu, tak z morálního určitě ano.
  • Mohli jsme se v roce 1938 bránit? Ano, mohli - naše armáda byla v té době jednou z nejlepších na světě, byla dostatečně kvalitně vyzbrojena (i v porovnání s Německou říší) a odhodlání občanů bylo veliké. 
  • Mohli jsme při obraně ČSR proti hitlerovskému Německu uspět? Zde je odpověď složitější, neboť je zapotřebí si nejdříve definovat co by tehdy vlastně představovalo úspěch, a poté si na jednotlivé varianty odpovědi zkusit (zodpovědně, a se znalostí věci samé) odpovědět. 
 

Co by tedy bylo úspěchem v případě obrany? 

 

 

Počet obětí případné obrany  obrany? 

Odhadnout počet obětí případné obrany ČSR je velice těžké, samozřejmě, že by záleželo i na délce obrany. Velení armády ČSR předpokládalo denní ztráty cca 3 000 mužů, což při měsíc trvající obraně mohlo činit cca 90 000 mužů (to by, ostatně, odpovídalo o německo-polskému konfliktu v roce 1939; viz i14). 

 

 

Hlavní zdroje: (m6), (m11),