Stráž Obrany Státu  

 
 

Služba v jednotkách SOS měla zvláštní charakter a byli jsme si plně vědomi, že v případě válečného konfliktu prakticky nikdo z nás nemá šanci na přežití, protože průchody v zátarasech musely být do určité doby uzavřeny. Tím by se jednotky SOS vlastně dostaly do dvojího ohně – jednak do palby nepřítele a jednal do palby zbraní z opevnění i z vlastního dělostřelectva. I přes toto vědomí jsme však sloužili, jak nejlépe jsme mohli.“ (zdroj: Čeněk Hajzler, finanční stráž; Králíky) b26

Nahoře na hřebeni bylo zmobilizované vojsko, které střežilo pevnostní linii, a tam jsme nesměli. My ze SOS jsme hlídkovali jenom tady dole při hranici a v podstatě jsme byli určeni k likvidaci. Když jsme se jednou nahoře bavili s vojáky, říkali, že mají rozkaz zahájit palbu na kohokoliv, kdo by se přiblížil zespoda. Tak jsme tam poslali vyjednávat inspektora Šťastného a vojáci nám určili jedinou ústupovou cestu přes překážky. Stejně si myslím, že bychom byli obětováni, kdyby k něčemu došlo. Ale brali jsme to jako vojáci, sloužili jsme poctivě dál, morálka byla dobrá.“ (zdroj: Jaroslav Horký, finanční stráž, Kunštát v Čechách) b26