Situace v roce 1938 

Armádní generál a hlavní velitel armády Ludvík Krejčí (viz níže) dne 9.9.1938 uvedl k politikům: "Je třeba si plně uvědomit, že máme opevněno pohraničí a opevnění dobře vyzbrojené. Kde ho dosud není, tam jsou provedena jiná účinná opatření. Toto opevnění je velmi hodnotné a odolné. Máme dále dostatek zbraní, většinou těch nejmodernějších a dostatek střeliva pro ně. Armáda vykonala všechny přípravy pro rychlé uvedení do pohotovosti všech branných sil národa. Před našimi opevněními můžeme zastavit na určitou obu jakékoli nepřátelské síly. Nepřítel musí přijít s mohutným dělostřelectvem, což vyžaduje času. Tím umožňujeme našim spojencům učinit všechna vhodná opatření, jež uznají za vhodné provést v zájmu vlastní bezpečnosti." (b14, strana 92)

Pozn.: Wehrmacht neměla dostatečně mohutné dělostřelectvo, v těžkém dělostřelectvu naopak silně zaostávala! 

Armáda se připravovala i na eliminaci německé páté kolony, tj. na eliminaci podpory nacistickému režimu německým obyvatelstvem. 

Hodnocení wehrmachtu:
"Pokud jde o armádu německou, je její nynější velikost jen zdánlivá. Všechny šířené zprávy o její mohutnosti, výzbroji, odhodlanosti bojovat s celým světem nutno přijímat se značnou rezervou. Žádná armáda na světě nemůže v tak krátké době, kterou mělo nynější Německo k dispozici, vydupat ze země dokonalé kádry, získat všestranně cvičené důstojníky a dostatečný počet vycvičených záložníků. Ve skutečnosti má německá armáda jen to, co ukazuje v současných manévrech: půldruhého milionu nedokonale vycvičených záložníků.
Také dokonalá výzbroj a v dostatečném množství se nezískává přes noc. O její nedokonalosti máme důkazy ze španělského bojiště a z činnosti německé armády během připojování Rakouska.

Tímto konstatováním nechceme nijak nedoceňovat německou armádu. Faktem je, že hodnota každé německé armády, spočívá také v její morálce. Zatím lze konstatovat, že morálka německého vojáka je uměle vybičována kultem o nadčlověčenství a je zpita nekrvavými vítězstvími při obsazování Porýní a Rakouska. První neúspěch tohoto vojáka před naším opevněním, na které se požene slepě vzhledem k svému nedostatečnému výcviku, a celá morálka německého vojáka a tím i uměle nafouknutá německá síla německé armády se zhroutí a stane se poměrně snadnou kořistí našich spojenců." (b14, strana 93)

Pozn.: Jenom k důstojnickému sboru - ten měla čs. armáda asi nejlepší na světě: vzdělaný, odhodlaný s mnohými praktickými zkušenosti (ve statickém vedení způsobu boje byli dostatečně zkušeni naši legionáři z Francie a Itálie; v manévrovací válce zase naši legionáři z Ruska)! A to byl "v záloze" ještě náš nejlepší velitel všech dob - Radola Gajda! A také velké množství zahraničních dobrovolníků. Průměrný věk čs. vyšších vojenských velitelů byl 49 roků, délka mírové praxe byla průměrně 9 roků. 

V září 1938 měla armáda celkem 46 vyšších jednotek (viz přehled) a:

  • čtyři zemská velitelství se přeměnila na velitelství 4 armád
  • ze sedmi sborových velitelství vzniklo: 6 velitelství hraničních pásem, 8 velitelství sborů, a 7 velitelství sborových oblastí,
  • ze 17 divizních velitelství vzniklo 12 velitelství hraničních oblastí a 22 velitelství divizí,
  • 4 rychlé divize zůstaly zachovány (po 1 velitelství jezdecké brigády a 1 velitelství motomechanizované brigády).

 

Celkem bylo 83 vyšších jednotek: 74 polní armády (Hlavní velitelství) a 9 zápolní armády (Ministerstvo obrany). Všechny velitelství měla kompletně připravený personál. (m1

Následující tabulka uvádí srovnávací přehled mezi československou a německou brannou mocí. (m1

 

Vyšší jednotky ČS. branná moc   Wehrmacht  
  mírová válečná mírová válečná
armádní velitelství 4 4 5 10
sborová velitelství 7 14 17 17
sborová zápolní velitelství 0 7 0 13
divizní velitelství 23 41 46 46 + 8
divizní zápolní velitelství 3 2 20 + 6 21 + 6

 

Ovšem k dispozici měly obě armády: (m1

 

Vyšší jednotky ČS. branná moc Wehrmacht
armádní velitelství 4 5
sborová velitelství 11 12
divizní velitelství 33 36

 

Nástupní sestava československé armády

Přehled níže popisuje nástupní sestavu čs. armády.

 

HV 

Hlavní velitelství pod krycím názvem "Palacký" mělo sídlo na zámku Račice (viz foto) a část i Vyškov na Moravě (+ strategické zálohy v okolí). 

Hlavním velitelem byl ag. Ludvík Krejčí (viz foto a foto níže).

Náčelníkem štábu byl bg. Bohuslav Fiala (viz foto), podnáčelníky plk. gšt. Josef Kohoutek (organizace), bg. Miroslav Tomáš Miklík (operace), plk. gšt. Josef Kemr (zásobování).

 

Čechy 

Prostor Čech měla bránit 1. armáda "Havlíček" (sídlo: Kutná Hora) pod vedením ag. Sergeje Vojcechovského (viz foto, také foto níže).
Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Ludvík Kašpárek. Velitelem dělostřelectva byl dg. Vladimír Přikryl, velitelem letectva bg. Karel Janoušek
Početní stav: 

  • 264 517 vojáků, 
  • 1 944 děl, 472 minometů, 
  • 18 134 lehkých a 3 750 těžkých kulometů, 
  • 189 tanků.

 

Morava (severní)

Prostor severní Moravy měla bránit 2. armáda "Jirásek" (sídlo: Olomouc) pod vedením ag. Vojtěcha Luži (viz foto, také foto níže; jediný náš generál, který během války zahynul se zbraní v ruce). 
Náčelníkem štábu byl plk. gšt. František Vejmelka. Velitelem dělostřelectva byl bg. Zdeněk Novák, velitelem letectva plk. Jaroslav Plass

Početní stav: 

  • 135 393 vojáků, 
  • 483 děl, 347 KPÚV, 208 minometů a 49 PL kulometů, 
  • 7 828 lehkých a 1 523 těžkých kulometů, 
  • několik lehkých tanků. 

 

Morava (jižní) 

Prostor jižních Čech a jižní Moravy (úsek od Českých Budějovic až po Děvín) měla bránit 4. armáda "Neruda" (sídlo: Brno) pod vedením zapřisáhlého odpůrce kapitulace armádního generála Lva Prchaly (viz foto a také foto níže).
Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Alois Páral. Velitelem dělostřelectva byl brigádní generál Josef Vedral, velitelem letectva plk. František Sazima.

Početní stav: 

  • 81 praporů pěchoty, 
  • 113 baterií dělostřelectva, 
  • 95 tanků, 
  • 130 letadel. 

 

Slovensko a Podkarpatská Rus 

Prostor Slovenska měla bránit 3. armáda "Štefánik" (sídlo: Kremnica) pod vedením armádního generála Josefa Votruby (viz foto a foto níže). 
Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Bedřich Kratochvíl. Velitelem dělostřelectva byl divizní generál Hugo Vojta, velitelem letectva byl plk. Jaroslav Skála. 

Početní stav: 

  • 117 228 vojáků, 
  • 438 děl, 189 minometů, 138 PT kanonů, 56 PL kulometů, 
  • 6 413 lehkých a 1 049 těžkých kulometů, 
  • 16 tanků.

 

Přehled čs. vyšších vojenských velitelů

Níže uvedená tabulka zobrazuje přehled některých čs. armádních velitelů. (m1

 

Funkce Hodnost Jméno Věk Místo (1938) Délka působení ve funkci vyššího velitele (v míru) Nejvyšší válečná funkce (válka)
Hlavní velitel armádní generál Ludvík Krejčí 48 Vyškov 16 velitel divize (ruská občanská)
Velitel I. armády armádní generál Sergej Vojcechovský 55 Čechy 17 velitel armády (ruská občanská)
Velitel II. armády divizní generál Vojtěch Luža 47 severní Morava 9 velitel oddílu (ruská občanská)
Velitel IV. armády armádní generál Lev Prchala 46 jižní Morava 15 velitel divize (ruská občanská)
Velitel III. sboru divizní generál Sergej Ingr 44   4


 
velitel oddílu (domácí hraniční)

 

 

Zdroje: (b1), (b4), (m1), (m6),