Oběti 

Je dnes velice přetěžké přesněji vyčíslit, kolik obětí nás stála nacistická okupace od 1.10.1938 až po 9.5.1945 (a i dále, neboť mnozí umírali ještě i posléze, ať již v dalších, již zbytečných střetech či na následky zranění a utrpení). Taktéž je obtížné přesně definovat samotný pojem oběť (např. patří do obětí nacistických útrap i samotní sudetenDeutsche? Vždyť i oni - přestože nacismu na začátku tolik fandili - na politiku nacistů doplatili... Ale alespoň německé antinacisty do obětí počítat lze).  Proto se počet obětí tak různí (podle různých zdrojů). 

 

Oběti v roce 1938 

Oběti roku 1938 jsou zejména od září, a to po projevu Adolfa Hitlera (Norimberk, 12.9.1938), kdy sudetenDeutsche zahájili otevřené ozbrojené vystoupení proti ČSR. Výtržnosti a násilí zasáhly 60 větších měst a mnoho menších obcí - zejména Varnsdorf, Znojmo, Český Krumlov, Tachov, Mariánské Lázně, Aš, Cheb, Karlovy Vary, Opava ... 

První mrtví z řad SOS byli hlášeni již od 13.9.1938, zejména události v Habartově-Habersbirk, Bublavě-Schwaderbach a Krajkové-Gossengrün byly krvavé. Kromě mrtvých byli (pochopitelně) i zranění, mnozí velmi těžce (s celoživotními následky). Taktéž odvlečení čs. lidí do Německa v té době znamenalo jejich fyzické týrání a taktéž byli okradení o jejich majetek. Mnoho z obránců naší Vlasti bylo posléze (za do Protektorátu) opětovně zatýkáno, vyslýcháno a týráno, mnozí odsouzeni. ČSR také utrpěla velké materiální škody (mnoho úřadů a domů či bytů bylo vypáleno, vyrabováno a jinak zničeno).

Jelikož se stále nedaří přesně vyčíslit ztráty z tohoto období, je nutno provést alespoň kvalifikovaný odhad ztrát: 

  • mrtví: cca 100, 
  • zranění: cca 200, 
  • unesení do Německa (týraní): cca 2 000. 

 

Uprchlíci ze Sudet 

Z českého pohraničí po Mnichovském diktátu odešlo celkem 171 401 čs. občanů: 

  • 141 037 české národnosti, 
  • 10 496 německé národnosti, 
  • 18 673 židů. 
 
Okleštěná ČSR měla s těmito uprchlíky velké problémy (ubytování, práce), proto některé z nich (německé národnosti) vracela zpátky. 
 

"Vzpomínejme zářné památky mrtvých hrdinů, jejichž láska k vlasti zůstane nezapomenutelným příkladem nám všem ..." (ministr vnitra Jan Černý; m8). 

 

Oběti okupace 1939 až 1945 

Alespoň základní odhad obětí je uveden v tabulce níže (a nejčastěji odhady obětí kolísají mezi 60 000 až 80 000). 

Ještě obtížnější je však odpovědět na otázku, kolik obětí by tedy stál případný odpor a nepřijetí Mnichovského diktátu. Zde lze počty obětí pouze odhadovat, avšak při porovnání obětí ze zemí, které se bránily, lze přece jenom učinit odpovídající závěry.  

 

Počet obětí nacistické okupace českých zemí
Způsob Počet obětí
(uvedeno)
Počet obětí 
(pravděpodobný odhad)
Poprava 8 237 10 000
Pracovní tábory   20 000
Partizáni   500
Nuceně nasazení 3 461 6 000
Povstání (květen 1945) 3 467 8 000
Antinacisté (sudetopohraničí)   1 000
Těšínsko   2 000
Letecké útoky   12 000
Čs. vojáci v zahraničí   9 600
Celkem   69 100

 

Příklady obětí do roku 1938 (včetně)

Nyní budou uvedeny některé útoků na ČSR z té doby, aby bylo názorně demonstrováno, že naši lidé se bránili německé agresi a také, že sudetenDeutsche páchali zločiny proti našim občanům a proti ČSR (viz b26, b27 a b28): 

  • 1937, Liberec: střelbou napadena hlídka, totéž uvádí i opakovaně v roce 1938 (zdroj: Karel Fišer, státní policie), 
  • 1937, Habartov-Habersbirk: útoky na četnickou stanici; dále viz níže (zdroj: Jan Pardus, četnictvo), 
  • červen 1938, Aš: neustálé útoky sdF na SOS, dále 4.9.1938 těžce zraněn inspektor Marek, 18.9.1938 (22:00) sdF napadl celnici a četnickou stanici Nové domy. Taktéž 21.9.1938 napadena celnice Selb, a 22.9.1938 přepadeno družstvo SOS jak sdF, tak i jednotkami SS - družstvo SOS bylo odvlečeno do Německa (zdroj: František Bědajánek, státní policie), 
  • červenec 1938, Deštné (Orlické hory): přepad hlídky německými ozbrojenými silami (Na Bukačce), tři příslušníci odvelečeno do Německa (zdroj: Josef Kotyška, finanční stráž), 
  • září 1938, Habartice: přepady hlídek SOS, dva mrtví: četník + vojín (zdroj: Innocenc Olšák, četnictvo, Nové Město pod Smrkem), 
  • září 1938, Ústí nad Labem: přepady hlídek SOS, několik zraněných členů, taktéž 9.10.1938 při ústupu tři těžce ranění (Píše, Buchta + neznámé jméno), dále 3 lehce ranění (zdroj: Josef Rektořík, státní policie), 
  • září 1938, Dolní Lomany: denní přestřelky mezi sdF a SOS, také 30.9.1938 (18:30) přepad proveden sdF - těžce zraněni byli Jaromír Ambrož střelou dum-dum a Karel Plyš (zdroj: Jaromír Ambrož, státní policie), 
  • září 1938, Stříbro-Mies: zdroj uvádí zabitého celníka Josefa Mináře, těžce zraněného Josefa Kopfsteina; dále uvádí napadení družstva Lesná u Tachova-Schönwald; družstva Zahájí-Waldheim: celkem třikrát (např. 17.9.1938; 0:15); družstva Rozvadov (23.9.1938; 3:00); družstva Hraničky-Reichental (22.9.1938; 19:45), zajat a odvlečen František Hruška; družstva Pavlův Studenec (28.9.1938; 9:00) a další incidenty (zdroj: Václav Chmelík, finanční stráž), 
  • září 1938, Zahájí-Waldheim: zdroj uvádí celkem 3x napadení pod vedením SS  a další přepad při ostřelování těžkým kulometem z Bavorska (zdroj: Karel Kučera, četnictvo), 
  • září 1938, Herštýn: zdroj uvádí útoky na Čerchov (dva zabití), Železnou, Švarcvavu (jeden obránce zabit - Oczko), Grafenfried, Nemanice, Všeruby, Sruby i na Železnou rudu  (zdroj: František Minařík, četnictvo), 
  • září 1938, Modrava: přepad hlídky SOS, (zdroj: Jaroslav Marek, finanční stráž), 
  • září 1938, Artoleč: přepad budovy finanční stráže v obci Romava, zajat četnít Baloun a brutálně lynčován, poté odvlečen do Německa ((zdroj: Václav Chmelík, finanční stráž), 
  • září 1938, Mikulov: zdroje uvádí časté přepady družstev SOS v nočních hodinách, např. přepad pevnůstky na Šibeničníku. 8.10.1938 (12:00) při ústupu do vnitrozemí byla družstva SOS v Mikulově zajata a lynčována místním obyvatelstvem, sdF i členy SS za přihlížení vojsk Wehrmachtu (autobusy se členy SOS nemohly odjet, protože jim v tom bránily tanky Wehrmachtu), přestože dostali slib, že ustupujícím nebud nikterak ubližováno. Několik členů SOS (uvedeno: sedm) bylo těžce zraněno, další byli zraněni lehce. Unesené členy SOS (cca 80 osob) musela vysvobodit až britsko-americká komise dohlížející na předání odstoupených území, dva z unesených nebyli vráceni vůbec (zdroj: Oldřich Fuňka, státní policie; František Brhel, četnictvo; Antonín Grohman, četnictvo), 
  • září 1938, Sedlec u Mikulova: neustálé útoky na členy SOS, nejčastěji v době od 21:00 do 1:00(Miroslav Marcián, četnictvo), 
  • 4.9.1938, Knížecí Pláně: přepad hlídky, Josef Ryba byl zraněn, a odvlečen do Německa, zdroj uvádí několik přepadů družstva SOS na Bučině. (zdroj: Miloslav Chaloupka, finanční stráž), 
  • 7.9.1938, Valtice: zdroj uvádí přepady hlídek SOS denně, a to až do 9.10.1938, např. 22.9.1938 (4:12) přepad družstva SOS a celního úřadu na křižovatce Valtice-Úvaly-Vlatice-Schrattenberg. (zdroj: František Mikulica, četnictvo; Josef Červenka, vojenská posila), 
  • 10.9.1938, Krajková-Gossengrünn: napadena četnická stanice, jeden (velitel) zabit, dva četníci odvlečeni do Německa. Napaden i obecní úřad (cca 22:00), zabito pět členů (např. četník Václav Ráž), dva zranění, celkově zdroj uvádí více než 10 zabitých (zdroj: Pavel Honek, četnictvo), 
  • 12.9.1938 (23:00), Vejprty: přepad městečka oddíly SS, SA a sdF, při osvobozování nádraží těžce zraněn prap. Vítovec,  taktéž 22.9.1938 (12:15) - byl zabit Josef Kloub a těžce zraněn Karel Kára; jeden oddíl (cca 30 příslušníků) přepaden a zavlečen do Německa (zdroj: Alois Pros, finanční stráž; Václav Procházka, četnictvo; Jan Kotačka, četnictvo), 
  • 12.9.1938, Haselbach: napadení hlídky finanční stráže, těžce zraněn Emanuel Engel. Taktéž 28.9.1938 byl proveden přepad hlídky SOS, zabit Josef Röhrich. I 2.10.1938 přapadli sdF budovu celního úřadu (zdroj: Jan Čejka, finanční stráž), 
  • 13.9.1938 Kořenov: přepad četnické stanice (zdroj: Jaromír Ledabyl, četnictvo), 
  • 13.9.1938 (po 7:30), Breitenbach: napadení stanice, útok sdF a příslušníků Německa (Grenzschutzu), v dalším průběhu opakovaná střelba na příslušníky SOS. Dále 29.9.1938 nedaleko Horní Blatné přepadena hlídka a zajat Alois Fabiánek, který byl odvlečen do Německa  (zdroj: Alois Fabiánek, četnictvo), 
  • 13.9.1938, Silberbach: přestřelky mezi sdF a SOS v Bublavě (Schwaderbach) - družstvo SOS zajato, zabit strážm. Josef Falber a poté zabiti i četníci František Novák a Josef Brčák - a to jako parlamentáři při vyjednávání, dále zraněni František Moucha, Nový, Jan Cheníček, Josef Říšský a Bohuslav Kovanda (zdroj: Jan Cheníček, finanční stráž), 
  • 14.9.1938 (23:45), Nová Ves: těžce zraněn Jaroslav Rázek (zdroj: Eduard Černý, finanční stráž), 
  • 14.9.1938, Cheb: zabit strážník Jan Klenner, krom toho zabito šest civilistů, 
  • 14.9.1938 (23:45), Nová Ves: přepadeno oddělení finanční stráže, těžce zraněn dozorce Jaroslav Rázek (doživotní následky – ztráta oka), budova zničena (zdroj: Eduard Černý, finanční stráž), 
  • 15.9.1938, obec Wies u Chebu: 18 mužů odvlečeno do Německa (zdroj: Oldřich Mach, státní policie), 
  • 15.9.1938, Herštýn: přepad družstva, zraněn četník Fiala  (zdroj: František Minařík, četnictvo), 
  • 16.9.1938, Meziměstí: napadení stráže (zdroj: Josef Paleček, finanční stráž), 
  • 16.9.1938 (1:35), Starostín: napadení celního úřadu (zdroj: Josef Paleček, finanční stráž), 
  • 16.9.1938 (cca 21:00), Falknov: napadena četnická hlídka (zdroj: Pavel Honek, četnictvo), 
  • 16.9.1938, Čížov-Hardegg: zdroj uvádí časté přepady hlídek SOS prováděné sdF, od 25.9.1938 do 5.10.1938 potom stálý boj vedený z rakouské strany hranic, který vedly pravidelné jednotky Wehrmachtu (horská divize). Na čs. straně pět lehce raněných, na německé straně údajně 22 mrtvých.  (zdroj: Karel Tojšl, četnictvo), 
  • 17.9.1938, Varnsdorf: přepad hlídky, taktéž 18.9.1938 (zdroj: Václav Chaloupek, finanční stráž), 
  • 17.9.1938, Český Krumlov: zdroje uvádí více přestřelek, terých se účastnily i regulerní jednotky Wehrmachtu - 20.9.1938 přepad celního úřadu Vyšší Brod-Studánky, jeden zraněný; 22.9.1938 obec Černá na Šumavě (0:30) přepad družstva SOS; 23.9.1938 boj s sdF ve Vyšším Brodě - zabit jeden četník a jeden zraněný vojín; 28.9.1938 opět boje ve Vyšším Brodě, např. 30.9.1938 i za účasti Wehrmachtu (zdroj: Ludvík Fojtík, četnictvo; Antonín Fojtík, četnictvo), 
  • 19.9.1938 (1:30), Kunštát v Čechách: přepaden celní úřad, opětovně přepaden 21.9.1938 (1:30) - dva zranění (zdroj: František Bílek, finanční stráž; Jaroslav Horký, finanční stráž), 
  • 19.9.1938 (cca 12:30), Horní Malá Úpa: vypálen celní úřad, zabit jeden četník Šiman, dva členové (Samko, František Řeřicha) odvlečeni do Německa, čtyři zranění (zdroj: Antonín Sebroň, finanční stráž; František Řeřicha, finanční stráž Antonín Syrovátka, finanční stráž), 
  • 19.9.1938 (1:30), Kunštát v Čechách-Orlické Záhoří: napadena hlídka (Alfons Jelínek, , František Bílek + dva vojíni), dále přepad hlídky SOS ve Fridrichsvaldu, taktéž 22.9.1938 (1:30) přepaden celní úřad, přičemž byl těžce zraněn František Bílek, dále jeden lehce zraněný. Druhý zdroj uvádí celkem tři přepady celnice (zdroj: František Bílek, finanční stráž; Jaroslav Horký, finanční stráž), 
  • 20.9.1938, Kunštát: přepaden celní úřad (zdroj: František Šimeček, finanční stráž)
  • 20.9.1938 (3:15), Habartice: přepad celnice, těžce zraněn Ladislav Krásný, dále tři zraněni: Bednář, Nebeský a Soják (zdroj: Josef Sivek, finanční stráž; Jaroslav Pochvalovský, četnictvo), 
  • 20.9.1938, Vyšší Brod/Studánky: v druhé polovině září jsou uváděny časté přepady družstev SOS; 20.9.1938 přepad družstva v Radvanově, 21.9.1938 přepad družstva v Mlýnci. Dne 22.9.1938 (20:00) ve Studánkách byl uskutečněn neúspěšný pokus sdF převzít kontrolu nad obcí; dále 23.9.1938 (2:40) přepad celního úřadu, družstvo SOS muselo ustoupit. Další boje ve dnech 28.9.1938 až 30.9.1938: dva zabití vojíni (uveden Antonín Mejzlík), několik zraněných - např. právě František Dočekal  (František Dočekal, finanční stráž; Karel Pecka, finanční stráž), 
  • 20.9.1938, Šatov: zdroj uvádí neustálé útoky sdF v době od 21:00 do 4:00, a to jak na hlídky a družstva SOS, tak i na budovy – celnici či dokonce i na opevnění. Dále byla napadena i četnická stanice (24.9.1938 a 29.9.1938) (zdroj: Ludvík Průša, četnictvo), 
  • 20.9.1938 (5:00), Hnanice: přepadena hlídka (František Hlína, Rudolf Kosmák), dále 22.9.1938 (3:00) byla opět přepadena hlídka (Antonín Kubáník, Barták) i celnice, která byla vypálena. Zajat byl npor. František Vlach a při přestřelce byl zabit por. Otmar Chlup. Došlo také k útoku na hnanickou školu, při kterém byl zraněn František Bernat. Taktéž byl těžce zraněn místní obyvatel (civilista, zaměstnanec pošty) Karel Vlasák, kterého před smrtí zachránilo družstvo SOS  (zdroj: Antonín Kubáník, finanční stráž; Jaroslav Bezruč, četnictvo; Stanislav Křivonožka, četnictvo), 
  • 20.9.1938, Bartošovice: první zdroj uvádí 20.9.1938 přepad celního úřadu v Kunštátu, 21.9.1938 přepad oddělení finanční stráže v Nové Vsi (vypáleno) – jeden dozorce byl těžce raněn. Dále dne 22.9.1938 přepaden celní úřad Bartošovice (vypálen), 23.9.1938 přepaden celní úřad v Dolní Lipce. 25.9.1938 přepadena hlídka a zabit dozorce Josef Navrátil (střelou dum-dum).
    K přepadu celního úřadu 22.9.1938 zdroj uvádí: 21:30 přepadena hlídka u kulometného hnízda, 11:55 začal útok na celnici, který pokračoval až do rána  (zdroj: František Šimeček, finanční stráž; František Klečka, finanční stráž), 
  • 21.9.1938, Aš: napaden policejní úřad, všichni (cca 90 členů) odvlečeni do Německa i přes slib, že bude umožNěn odchod do vnitrozemí ČSR, jinak uváděna opakovaná střelba na příslušníky policie a četnictva (zdroj: Bohuslav Mašek, státní policie), 
  • 21.9.1938, Varnsdorf: (2x) přepad hlídky, přepad oddělení finanční stráže; taktéž 22.9.1938. Obsazení Varnsdorfu sdF. Velká skupina i civilních čs. obyvatel odvlečena do Německa - 86 mužů, zabiti dva lidé Kozel a Teichmann, ze Šluknovského výběžku odvlečeno do Německa cca 600 lidí (zdroj: Antonín Ertl, četnictvo; Václav Chaloupek, finanční stráž; Jarmila Kořenářová), 
  • 21.9.1938 (0:15), Deštné: přepad Masarykovy chaty, 2 zranění (zdroj: Josef Kotyška, finanční stráž), 
  • 21.9.1938, Nová Ves: přepad oddělení finanční stráže, jeden dozorce těžce zraněn (zdroj: František Šimeček, finanční stráž)
  • 21.9.1938, Bystřice nad Olzou: zdroj uvádí přestřelky mezi polskými "bojůvkáři" a našimi členy SOS, a to přestřelky denní. Dále, 1.10.1938 (po 20:00), při ústuu na novou demarkační linni, byli členové SOS napadeni v obci Bystřice. Výsledkem přepadu byli dva těžce ranění: František Sára a Josef Daněk, taktéž byl raněn velitel Rajmund Hruboň  (zdroj: Rajmund Hruboň, četnictvo), 
  • 22.9.1938, Finkenhűbel: přepad nádraží, čs. lidé zajmuti, ženy a děti použity jako živé štíty (zdroj: Václav Chaloupek, finanční stráž), 
  • 22.9.1938 a 23.9.1938, Dolní Grunt: družstvo SOS přepadeno při tankování benzínu, dva mrtvi: Kozel (těžce zraněn, a poté zabit), Teichman (odzbrojený zabit). Tězce zraněný Berdnard, odvezený Němci do nemocnice (bez ošetření) byl posléze osvobozen kolegy ze SOS. Jeden člen SOS (Fripp) odvlečen do Německa. 23.9.1938 (19:00) osvobození Vransdorfu čs. jednotkami bojem s ordnery; od 25.9.1938 neustálé přepady hlídek (zdroj: Václav Chaloupek, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Horní Světlá: přepad a demolování celnice (zdroj: Václav Landa, finanční stráž), 
  • 22.9.1938 (15:00), Rybniště: přepad četnické stanice, zajetí dvou četníků, další přepad též 23.9.1938 (zdroj: Antonín Ertl, četník), 
  • 22.9.1938, Varnsdorf: , 
  • 22.9.1938, Krásná Lípa: zabita motocyklová hlídka SOS (zdroj: Antonín Ertl, četnictvo), 
  • 22.9.1938 (21:35), Bartošovice: vypálen celní úřad (zdroj: František Šimeček, finanční stráž; František Klečka, finanční stráž), 
  • září, Pomeznice: přepad hlídky (zdroj: Josef Paleček, finanční stráž)
  • 22.9.1938 (17:00), Trutnov-Königshán: přepad hlídky, taktéž 23.9.1938 (zdroj: Stanislav Stejskal, finanční stráž), 
  • 22.9.1938 (22:30), Velká Úpa: přepad hlídky (zdroj: Antonín Syrovátka, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Schwarzwaser: obec obsazena členy sdF (zdroj: Stanislav Stejskal, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Libná: přepad oddělení finanční stráže, velitel Jokl raněn; další přepad hlídky 23.9.1938 (zdroj: Václav Sýkora, finanční stráž), 
  • 22.9.1938 (21:00), Hrádek nad Nisou: přepad Lidového domu (stanoviště SOS), budova zdemolována; obec Proseč chtěly bránit tamní ženy i bez mužů (zdroj: Tomáš Matěk, finanční stráž), 
  • 22.9.1938 (cca 17:00), Hilgersdorf: přepad oddělení finanční stráže, členové družstva SOS odvlečeni do Německa (zdroj: Jan Krejný, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Velký Šenov: sdF obsadil pod výhrůžkami město, dále útok na SOS cca 19:00 (Brtníky=Zeidler) těžce zraněn přednosta stanice Pecha, taktéž Plšek (zmlácen), čtyři členové SOS odlečeni do Německa (zdroj: Bohumil Ornert, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Kalek: sdF přepadl obec Vejprty, čs. obránci zajati a odvlečeni do Německa  (zdroj: Josef Zaoral, státní policie), 
  • 22.9.1938, Liptáň: šest příslušníků SOS a četnictva zabito (mrtvá těla odvlečena do Německa a pohřbena v hromadném hrobě), 
  • 22.9.1938, Libštejn: přepad družstva SOS, jejich odvlečení do Německa - např. velitel Josef Hájek, jeho zástupce Josef Fessl a další (zdroj: Josef Hájek, finanční stráž), 
  • 22.9.1938, Hojsova Stráž: boje mezi jednotkou SOS a sdF, přepad nádraží v Alžbětíně - 30 čs. občanů odvlečeno do Německa, dále útok na Železnou Rudu, odkud bylo do Německa odvlečeno19 čs. občanů. 
  • 23.9.1938, Dolní Lipka: přepad celního úřadu (zdroj: František Šimeček, finanční stráž)
  • 23.9.1938, Jaroslavice: do 28.9.1938 přepady hlídek SOS, dva lehce zranění. Dále jsou uváděny boje v prostorech Jaroslavice-Pernhofen, Jaroslavice-Zwingendorf, Jaroslavice-Gr. Kadolz a v samotné obci Jaroslavice (zdroj: Oldřich Čuda, četnictvo; František Oliva, četnictvo), 
  • 23.9.1938, Králíky: přepadení celnice v Dolní Lipce (zdroj: Čeněk Hajzler, finanční stráž), 
  • 24.9.1938, Dolní Grunt nad Labem: napadena budova finanční stráže, posléze 2.10.1938 (Dobkovice) útok na stahující se družstvo SOS (zdroj: Václav Rejthar, finanční stráž), 
  • 25.9.1938, Bartošovice: na hlídce (Vrchní Orlice) zabit dozorce Josef Navrátil kulkou dum-dum (střelen zezadu) (zdroj: František Bílek, finanční stráž)
  • 25.9.1938 do 5.10.1938, na přechodu Hardegg-Čížov (u Znojma): útok sdF a jednotek Wehrmachtu, zranění , 
  • 25.9.1938, Fuchsova Huť: přepadena hlídka SOS na Čerchové, zabit Josef Pavlišta a těžce zraněn Karel Smola (), 
  • 26.9.1938, Brandov: napadena pobočka firmy Zbrojovka, zabit Václav Staněk, opětovné boje i v dalších dnech - šest lehce raněných, dále na hlídce těžce zraněn (střelou dum-dum) Bohumil Dlesk (zdroj: Josef Horčík, finanční stráž), 
  • 26.9.1938 (6:10), Hrčava: polští útočníci chtěli zajmout a odvléci družstvo SOS do Polska. (Bohumil Kubeš, četnictvo), 
  •  
  • 28.9.1938, Ječmenice: zdroj uvádí přepad družstva SOS v cihelně u Hnízda (2:30; Ječmeniště, Dyjákovičky), taktéž přepad celnice v Ječmeništi (zdroj: Josef Kauner, vojenská posila), 
  • 28.9.1938, Romava (Rajchéřov): napadení motospojky (a družstva SOS) v obci Romava, řidič jako motospojka (první zdroj) byl odvlečen do Německa (Rakousko) a týrán. VRakousku držen až do 1.11.1938 za neustálého týrání. 22.9.1938 uvádí druhý zdroj útok na družstvo SOS (obec Staré Hutě), taktéž napadení hlídky (Jan Klečka, Serýnek) 23.9.1938, a opět 24.9.1938 napadení družstva SOS (Romava) jednotkami sdF a SS, taktéž 29.9.1938 několikrát opakované napadení družstev SOS, 2.10.1938 uváděny boje o obec Staré Hutě – zabit jeden příslušník SOS, pět dalších bylo těžce raněno. A další boje o obec Romava jsou hlášeny 4.10.1938, kdy byli napadeni Jaromír Duda, Vladimír Bartoška, Jan Klečka a vojín Serýnek (zdroj: Slavomír Baloun, četnictvo; Jan Klečka, finanční stráž), 
  • 29.9.1938, Všeruby u Kdyně: přepad družstva SOS, při přestřelce zraněna místní obyvatelka. Dále zdroj uvádí přepady obce Sruby, ve dnech 20.9.1398 a 23.9.1938, při kterých byl zraněn dozuorce Blažej Hlůžek a dva další dozorci byli zajati a odvlečeni do Německa (zdroj: Václav Chlum, finanční stráž), 
  • 23.9.1938 (po 22:00), Český Těšín: hlídka SOS přepadena, další přepady uvádí zdroj až do 1.10.1938. Taktéž 24.9.1938 v 1:30 je uvedeno přepadení celního úřadu polskými bojůvkáři s jedním lehce zraněným (zdroj: Josef Kaminski, četnictvo; Karel Bugel, četnictvo; Sydney Morell, anglický novinář a spisovatel), 
  • 29.9.1938 (2:30), Staňkov: přepad celního úřadu studenty organizovanými v sdF (z okolí Nové Bystřice a Znojma)  (zdroj: Čeněk Janků, finanční stráž), 
  • 30.9.1938 (17:00), Český Jiřetín: napaden oddíly říšskoněmeckého vojska a oddíly sdF, po evakuaci příslušníci SOS zadrženi Němci (zdroj: Josef Budka, voják), 
  • 30.9.1938, Český Krumlov: zabit Boháč, 2.10.1938 bylo čs. obyvatelstvo osvobozeno po zásahu vojska (kpt. Stejskal), 
  • 30.9.1938, obec Kresenstein u Chebu - napadeno mužstvo SOS, zabit velitel Josef Petráš, Rusín Ivan Korol byl těžce zraněn (zdroj: Oldřich Mach, státní policie), 
  • 30.9.1938 (23:00), Dolní Lištná: útok polských bojůvkářů na družstvo SOS, dále zdroj uvádí dva těžce raněné u družstva SOS Paskov. (zdroj: Josef Jager, četnictvo), 
  • říjen 1938, Moravská Chrastová: čtyři vojáci zabiti
  • 8.10.1938, Nová Ves u Hyršova: přepadena hlídka - zabit Jaroslav Lauda; zraněn, do Německa odvlečen a tam zohaven a ubit byl také Vojtěch Ret (zdroj: Vojtěch Ret (vnuk zabitého), vojsko; Marie Růžková), 
  • 10.10.1938, Deštné: Wehrmachtem zajati tři příslušníci SOS: Janoušek, Skrbek, Valenta, (zdroj: Josef Kotyška, finanční stráž), 
  • 19.10.1938, Želechovice: zabiti čtyři členové SOS, 
  • 19.10.1938, Pavlice: hlídka zajata říšskoněmeckými vojáky, desátník Alois Částek zajat. Posléze, během vyjednávání o jeho propuštění, byl vojínem SS Josefem Schimichowskim zastřelen vyjednávač šstrážm. Vladimír Zásměta (zdroj: Vladimír Zásměta, četnictvo), 
  •  
  • 13.9.1938, Habartov-Habersbirk: velmi známý (i filmově zpracovaný) je příběh napadení četnické stanice. V Habartově se sudetenDeutsche pokusili obsadit četnickou stanici, kterou hájili 4 četníci (Koukol - zabit, Křepela - zabit, Příbek - těžce zraněn, Pardus - těžce zraněn). V přestřelce byl zabit velitel prap. Jan Koukol. Poté dokonce sudetenDeutsche přivlekli k četnické stanici manželku strážníka Parduse, kterou týrali a vysvlékli (21:00 obsazena pošta). Po výhrůžkách (zabitím Boženy Pardusové a její dcerky) se četníci vzdali, ale další z nich (Antonín Křepela) byl umlácen, další (Jan Pardus - mlácen krompáčen, považován za mrtvého, a ponechán na místě, a Příbek) týráni. Dorazivší posila četníků utrpěla další ztráty - dva mrtví: Vladimír Černý a Stanislav Roubal střelou dum-dum) a zranění: Vavřinec Hyka.
    Svoloč sdF vedl Otto Plass (zastřelen při přepadu).
    Manželka Růžena Pardusová byla i s 11měsíční dcerkou Věrkou bita a týrána, a utrpěla velmi těžká zranění. 
    1.10.1942 byl přeživší četník Jan Pardus zatčen Gestapem a souzen jako ten, kdo způsobil smrt ostatních. Protože ale toto obvinění nebylo potvrzeno, byl Jan Pardus předán do ochranné vazby pražského Gestapa. 

    Událost byla i zfilmována (Dny zrady; Otakar Vávra) i zaznamenána knižně (Viděl jsem ukřižování; Syndney Morell). 
    (zdroj: Jan Pardus, četnictvo; Růžena Pardusová, Sydney Morell). 
  •  
  • Poznámka 1: veškeré útoky pro čs. obráncům Vlasti se děly vždy ve velké přesile, a to mnohdy i více než desetinásobné. 
  • Poznámka 2: všichni uvedení vzpomínají, že byli připraveni bránit ČSR i za cenu jejich životů (jelikož vesměs konali předsunuté hlídky - ještě před linií opevnění - mnohdy daleko od nejbližších posil, bylo velmi pravděpodobné, že většina z nich nepřežije), že všichni bojovat chtěli, a že vydání pohraničí vlastizrádcem Ben Ešedou bylo nejhorším dnem jejich života. 
  • Poznámka 3: výpovědi uvedených zdrojů byly činěny až po osvobození ČSR (1945 až 1946), proto si (s časovým odstupem) někteří nepamatují přesně (zejména) kalendářní data či jména zúčastněných osob. 
  •  
  •  

Hlavní zdroje: (b16), (i12), (m8), (b26), (b27), (b28), 

 

Fotogalerie: Oběti