Hlavní velitelství 

Hlavní velitelství HV mělo krycí název "Palacký", velitelem byl ag. Ludvík Krejčí (viz  obr.), náčelníkem štábu bg. Bohuslav Fiala. Sídlem velitelství byl zámek Račice a část i ve Vyškově na Moravě (a okolí). 

Jednotlivými veliteli byli:

  • dg. Jan Netík (dělostřelectvo; viz foto),
  • dg. Ing. Jaroslav Fajfr (letectvo; viz foto),
  • bg. Ing. Václav Nosek (ženisti; viz foto),
  • bg. Ing. Josef Dvořák (spojaři; viz foto), 
  • plk. jezdectva Josef Buršík (útočná vozba, tj. tanky),
  • bg. Karel Hašek (OPL - letectvo; viz foto). 

 

Podnáčelníci pro: 

  • organizaci - plk. gšt. Josef Kohoutek
  • operace - bg. Miroslav Tomáš Miklík
  • zásobování - plk. gšt. Josef Kemr

 

Kromě štábních jednotek pod velitelství HV patřila zejména: 

  • 1. rychlá divize (tanky), 
  • 16. pěší divize, 
  • 22. pěší divize, 
  • 4. pěší divize, 
  • 13. motorizovaná / pěší divize, 
  • 2. rychlá divize (tanky), 
  • letecké jednotky. 
 

1. rychlá divize 

1. rychlá divize (td) měla krycí název "Kazimír", velel jí bg. Julius Fišera, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Antonín Šilhavý, sídlo velitelství bylo v Pacově. Soustředěna byla v prostoru Želetava-Moravské Budějovice-Jaroměřice nad Rokytnou. 

Součástí divize byla i 1. motorizovaná brigáda s třemi prapory LT-35 (č. 1: 49 tanků - nasazen v prostoru Hodkovice nad Mohelnou; č. 2: 38 tanků - prostor Milovice; č. 3: 40 tanků - prostor Budislav-Předhoř). 

Úkol: ofenzivní a přehrazovací akce podle dispozic HV. 

16. pěší divize 

16. pěší divize měla krycí jméno "Jablonský", jejím velitelem byl bg. František Marvan, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Petr Duda, sídlo divize bylo v Ružomberoku

Vznikala z bývalých horských brigád a předpokládalo se její použití k zajištěníseverní fronty proti Polsku. 

22. pěší divize 

22. pěší divize "Hviezdoslav" byla 28.9.1938 přidělena do zálohy 2. armádě "Jirásek". Dislokována byla v prostoru Žilina, a počítalo se s ní v případě války s Polskem, či k zesílení obrany ev. k podpoře ústupového manévru. 

4. pěší divize 

4. pěší divize "Hejduk"  byla 28.9.1938 přidělena do zálohy 1. armádě "Havlíček" (severovýchodní Čechy, Vamperk, HO-35) k zajištění případného ústupového manévru.

13. motorizovaná / pěší divize HO-34 

13. pěší divize měla mít krycí název "Úprka", jejím velitelem byl bg. Alois Machačík, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Theodor Kaisler, a sídlem velitelství byl Humpolec. Za mobilizace byla přebudována na motorizovanou (kromě služeb), soustřeďovala se v okolí Žďáru nad Sázavou. Ovšem takovýto byl plán, ve skutečnosti se změnila v HO-34 s podřízeností armádě Havlíček

2. rychlá divize 

2. rychlá divize (td) měla krycí název "Ondřej", jejím velitelem byl bg. Josef Koutňák, náčelníkem štábu byl mjr. gšt. Jan Kopecký, a sídlem velitelství byly Jaroměřice nad Rokytnou

Součástí divize byla i 2. motorizovaná brigáda se dvěma prapory LT-35 (č. 3: 38 tanků; č. 4 - převelen ke 4. rychlé divizi). 

Letecké jednotky 

Mezi letecké jednotky podřízené HV patřila: 
  • 15. letka: pozorovací letouny Š-328 - letiště Žilina, 
  • 62. letka: zvědné letouny A-100 a B-71 - letiště Vyškov, 
  • 81. letka: těžké bombardovací letouny Ab-101, F-IX, MB-200 a B-71 - letiště Křižanov, 
  • 82. letka: bombardovací letouny F-IX (1 ks) a MB-200 (9 ks) - letiště Brno, Křižanov, plán: Německý=Havlíčkův Brod, 
  • 83. letka: bombardovací letouny MB-200 (6 ks) a B-71 (2 ks) - letiště Brno, 
  • 84. letka: bombardovací letouny MB-200 (6 ks) - letiště Brno, plán: Německý=Havlíčkův Brod, 
  • 85. letka: bombardovací letouny MB-200 (6 ks) a B-71 (2 ks) - letiště Německý=Havlíčkův Brod, 
  • 86. letka: bombardovací letouny MB-200 (6 ks) a B-71 (2 ks) - letiště Německý=Havlíčkův Brod, 
  • 49. letka: stíhací letouny B-534 (10 ks) - letiště Vyškov, 
  • 53. letka: stíhací letouny B-534 (9 ks) - letiště Vyškov a Otrokovice, 
  • 111. letka: kurýrní letouny pro HV - letiště Vyškov, 
  • 112. letka: kurýrní letouny pro HV - letiště Otrokovice. 

 

V Německém=Havlíčkově Brodě se vytvářela bombardovací skupina (k náletům podle dispozic HV), pravděpodobně k ničení dopravních uzlů na zásobovací trase Bavorsko-Vídeň (zejména pro 14. AG).  14. AG, umístěná v prostoru Wien (Ostmark), měla útočit přes Znojmo (Mikulov) na Brno. Byla ovšem v nezáviděníhodné situaci, protože jednak neměla k dispozici potřebné síly, a jednak zásobování této armády bylo obtížné (jediná železniční trasa přes Linec-Linz a nedostatek mostů přes Dunaj). 

Jelikož těžké bombardovací letouny nelze jenom tak skrýt, a je takřka jisté, že časem by Luftwaffe ovládla i vzdušný prostor nad ČSR, rozhodlo se velení čs. armády pravděpodobně obětovat tyto starší a neschovatelné letouny (byly by stejně zničeny) a určit je k náletům na strategicky důležité nádraží v Linci (viz obr. níže) a mosty vedoucí přes Dunaj (viz jednocestné bojové mise čs. letectva). Proto soustředění bombardovací skupiny na letišti v Německém=Havlíčkově Brodě. 

 

Shrnutí 

V záloze Hlavního velitelství zůstalo dost prostředků pro operační manévr: 

  • 1 sborové velitelství - VII. sbor "Tajovský", velitel: dg. Jiří Hudeček
  • 8 pěších divizí, 
  • 1 rychlá (tanková) divize. 

 

Celkem se jednalo o 85 praporů pěchoty a 97 dělostřeleckých baterií a 1 prapor tanků LT-35. 

Wehrmacht tak s výjimkou západních Čech neměl nikde výtraznou převahu, naopak jeho jižní křídlo bylo výrazně oslabeno (možnost obsadit rychlým protiútokem Vídeň - a rozšířit tak operační prostor i způsobit Wehrmachtu šok - nebyla zase tak nereálná). 

Některé divize (původně záloha HV) se nacházely již v prostoru Čech a Moravy: 4. pd ve východních Čechách, 12. pd na severní Moravě a 16. pd na Slovensku (ta by byla použitelná pro přesun). 

Hlavní zdroje: (b1), (m1), (m2), 

Poděkování: patří zejména lidem tvořícím server Válka (i3) a také patří Jiřímu Macounovi (Technet; i10), jejichž schémata a obrázky jsou zde použity.