Vojtěch Luža 

Armádní generál Vojtěch Boris Luža (narozen 23.3.1891, Uherský Brod; zemřel 2.10.1944, Hřiště u Přibyslavi) byl ruským legionářem první části světové války (1914 až 1918).
V průběhu 1/2 světové války se přihlásil do legií a zúčastnil se bojů v Rusku. 

Jméno Boris přijal v Rusku, kde se přihlásil k pravoslaví, ale později uváděl "bez vyznání". 

Po návratu do ČSR začínal v armádě v hodnosti majora, vystudoval ale Vysokou školu válečnou jak v Praze, tak i v Paříži, a pracoval v hlavním štábu čs. armády. 

Povýšení:

  • brigádní generál: 1925,
  • divizní generál: 1939,
  • armádní generál in memoriam: 1946.


Byl adeptem na funkci náčelníka hlavního štábu branné moci (po generálu Krejčím); uznával spíše útočnější koncepci obrany.

 

Rok 1938 

Během září 1938 velel 2. armádě s krycím názvem "Jirásek" se sídlem v Olomouci, která měla bránit velice důležitý a ohrožený prostor severní Moravy. Byl zapřisáhlým odpůrcem kapitulace, spolu s dalšími generály (Vojcechovský, Prchala, ...) přemlouval vlastizrádného prezidenta Ben Ešedu k odporu proti nacistickému Německu. Patřil i ke generálům (s hlavním aktérem generálem Prchalou), kteří chtěli provést vojenský převrat. 

Armáda "Jirásek" disponovala 5 divizemi; slabší množství divizí bylo vyváženo nejsilnějšími opevněními, která umožnila šetřit živou sílu. Podle (i10) měla 10 divizí (viz obrázek zde). 

 

Další osud

V roce 1939 se zapojil do odboje, spolupracoval i s generálem Aloisem Eliášem, byl (pro případ povstání) vojenským velitelem Moravy (tzv. Rada tří). Před Gestapem se dlouho úspěšně skrýval.

Vydal rozkaz: "Čest národa, tedy i armády, žádá, aby se každý jeho příslušník a tím méně už i aktivní důstojník nebo voják nedal Gestapem zatknout, aniž by projevil náležitý odpor. Všichni, kteří se nechali a ještě nechají podobným způsobem zatknout, budou postaveni před vojenský soud." 

Při skrývání se v ilegalitě byl při přestřelce s protektorátními četníky zabit. Za války zahynulo celkem 24 generálů čs. armády, ale pouze generál Vojtěch Luža byl jediný, kdo byl zabit se zbraní v ruce. Partyzáni se později pomstili a popravili skupinu pěti četníků, z nichž ale pouze dva byli u přestřelky s generálem Lužou. Ve skupině partyzánů byl i generálův syn, Radomír Luža.

Chování generála Luži (a nejenom jeho, samozřejmě) je třeba obzvláště ocenit, neboť naše zem není naprosto vhodná pro partyzánský způsob boje (na rozdíl např. od Jugoslávie, Francie, Běloruska, apod. - příliš velká hustota obyvatelstva, nejsou zde rozlehlé hluboké, těžko přístupné lesy a rozlehlá horská pásma, atd.). 

Byl to hrdina v tom pravém slova smyslu. 

 

Hlavní zdroje: ( b1 ), (m6), (b19), ( b20 ),