1. armáda "Havlíček" 

1. armáda, která měla bránit Čechy, měla krycí název "Havlíček". 

Velitelem byl ag. Sergej Vojcechovský, náčelníkem štábu byl plk. gšt. Ludvík Kašpárek. Sídlem velitelství byla Kutná Hora

Určeným úsekem obrany byly hranice Čech od tvrze Bouda u Králík (severní Morava) až po České Budějovice (jižní Čechy). 

Úkol: úporně bránit prostor Čech, způsobit nepříteli co největší ztráty, a získávat čas. Nedopustit obklíčení vlastních jednotek, a v případě nutnosti za boje ustupovat (s náležitým zajištěním boků) na další linii obrany. Pokud bude nutno dále provést spořádaný ústup z Ćech na Moravu. 

1. armádu tvořil I. sbor s HO-32 zahrnujícím zejména 2. a 5. pd, dále II. sbor s HO-33 zahrnující zejména 3. a 17. pd. Pražskou čáru mělo bránit HP-XI (viz níže) s 1. pd. Kromě toho ve stavu byla i silná skupina S-1. Dále sem patřilo HP-XII s HO-34 a HO-35, a, samozřejmě, také přidělené letecké a záložní jednotky (18. pd, 4. pd). Plánované skupiny S-3 a S-4, které měly být taktéž součástí 1. armády ale nebyly postaveny. 

HO byly obvykle v síle divize. 

Samozřejmě, že jak velitelství armády, tak i velitelství jednotlivých sborů a dalších útvarů měla své jednotky (viz b1). 

Početní stavy 1. armády - viz tabulka: 

Položka ks 
(celkem)
ks 
(první sled)
ks 
(záloha)
vojsko (bojové jednotky) 264 517 44 086 70 000
těžký kulomet 3 750 758  
lehký kulomet 18 134 5 349  
protiletadlový kulomet   32  
dělo 1 944 132 389
KPÚV (protitankový kanon)   182  
minomet   174  
tanky 189    
další jednotky viz (b1) Pozn.: údaje se mírně liší podle zdrojů

 

Hraniční pásmo HP-XII s HO-35 a HO-34 

HP-XII mělo krycí název "Otakar", jeho velitelem byl dg. Bedřich Ruml, velitelem štábu byl pplk. gšt. Jaroslav Cingroš. Sídlem velitelství byl Hradec Králové a posléze Veská u Sezemic. 

HP-XII mělo své vlastní jednotky (viz b1) a do jeho působnosti pattřily HO-34 a HO-35. 

Početní stavy - viz tabulka: 

Položka ks
vojsko (bojové jednotky) 50 317
těžký kulomet 1 694
lehký kulomet 6 179
protiletadlový kulomet 24
dělo 189
KPÚV (protitankový kanon) 199
minomet 88
tanky + tančíky v rámci posilových prostředků 1
další jednotky viz (b1)  

 

Hraniční oblast HO-35 

HO-35 měla krycí název "Vítězslav", velitelem byl bg. Karel Kutlvašr, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Josef Chleboun. Sídlem velitelství Vamperk. 

Určeným úsekem by linie: tvrz Bouda u Králík-Borová u Nového Hrádku. 

HO-35 neměla přímo přiřazenu žádnou pd, ale měla ve stavu např. tři pěší pluky (č. 4, 21 a 30), dělostřelecký pluk (č. 35) a další posilové prostředky (viz b1). 

Hraniční oblast HO-34 

HO-34 měla krycí název "Bořivoj", velitelem byl bg. Antonín Pavlík, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Václav Vojtěchovský. Sídlem velitelství byla Jaroměř. 

Určeným úsekem byla linie: Borová u Nového Hrádku-Tanvald. 

HO-34 neměla přímo přiřazenu žádnou pd, ale měla ve stavu např. dva pěší pluky (č. 22 a 47), dělostřelecký pluk (č. 34) a další posilové jednotky (viz b1). Tato HO patřila k nejlépe připraveným a nejpočetnějším jednotkám krycího sledu.   

Hraniční pásmo HP-XI 

HP-XI s krycím názvem "Dalibor" - velitelem byl dg. Emil Linhart, náčelníkem štábu byl plk. gšt. Alois Hochmann. Sídlem velitelství byla Praha, neboť oblastí působnosti byl úsek: Aš-Teplice-Šanov. Patřila mu i 1 pd dislokovaná v okolí Prahy. 

Početní stavy  - viz tabulka: 

Položka ks
vojsko (bojové jednotky) 42 500
těžký kulomet 618
lehký kulomet 3 424
protiletadlový kulomet 16
dělo 68
KPÚV (protitankový kanon) 112
minomet  
kůň 3 000
tanky  
další jednotky viz (b1)  

 

1. pěší divize 

1. pěší divize měla krycí název "Přemysl", velel jí bg. Cyril Langer, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Rudolf Feistmantel, sídlem velitelství bylo Kladno. 1. pd byla určena k obraně pražského předmostí a byly velice silná, cca na dvojnásobku sil běžné pd. Měla bránit tzv. pražskou čáru, kterou tvořily objekty LO vz. 37 (+ 78 ks LO vz. 36). 

Právě do této oblasti místně patřil i specielně vytvořený opevněný okrsek "Praha" - protože budování velitelství mělo být dokončeno až 10. mobilizační den, úkoly tohoto okrsku převzala výše uvedená 1. pd. 

Skupina S-1 

Skupina S-1 měla krycí název "Vlastimil", velitelem byl bg. Václav Petřík, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Ferdinand Kočí. Sídlem velitelství byl Rakovník. 

Určeným úsekem byla linie: Aš-Děčín. Skupina měla zařazeny i posilové prostředky (viz b1). 

Armádní sbor II. s HO-33

II. sbor měl krycí název "Dvořák", jeho velitelem byl dg. Josef Váňa, náčelníkem štábu byl plk. gšt. Jakub Krist. Sídlo sboru bylo v Mladé Boleslavi. 

Určeným úsekem byla linie: Hřensko-Lužické hory-Jizerské hory-Tanvald-Teplice-Šanov. 

Početní stavy - viz tabulka: 

Položka ks
vojsko (bojové jednotky) 57 174
těžký kulomet  
lehký kulomet 3 760
protiletadlový kulomet 16
dělo 96
KPÚV (protitankový kanon) 84
minomet 90
tanky + tančíky (četa tančíků č. 5) 48
další jednotky viz (b1)  

 

Hraniční oblast HO-33 

HO-33 měla krycí název "Dominik". Jejím velitelem byl dg. František Melichar, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Eduard Šindler. Sídlem bylo Mnichovo Hradiště. 

Určeným úsekem byla linie: Teplice-Šanov-Tanvald (Harrachov). 

Pevnůstky linie LO nebyly zcela dokončeny, chybějící objekty LO byly nahrazeny dřevozemními palebnými objekty a polním opevněním. HO-33 měla přiřazeny 3. a 17. pd a další posilové prostředky (viz b1). 

3. pěší divize 

3. pěší divize měla krycí název "Holeček", jejím velitelem byl bg. František Jelínek, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Augustin Mrázek. Sídlo velitelstí bylo Mšeno. 3. pd byla původně dispoziční jednotkou HV. 

Určeným úsekem byla linie: Mšeno-Bdělá pod Bezdězem. 

17. pěší divize

17. pěší divize měla krycí název "Blodek". Jejím velitelem byl bg. Václav Šidlík, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Václav Dvořák. Sídlo velitelství bylo v Bousově. 

Určeným úsekem byla linie: Turnov-Jičín. 17. pd byla také původně dispoziční jednotkou HV, v severních Čechách měla soustředěno 80 % bojových jednotek. 

Armádní sbor I. s HO-32 

I. sbor měl krycí název "Smetana", velitelem byl dg. Jan Šípek, náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk Kudláček. Velitelství bylo ve Voticích. 

Určeným úsekem byla linie: Vimperk-Aš, později: Nová Bystřice-Karlovy Vary-Teplice-Šanov. Na linii byly aktivovány objekty LO vz. 36 a vz. 37. 

Hraniční oblast HO-32 

HO-32 měla krycí název "Mikuláš", velitelem byl bg. Jan Kloud, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Josef Suchánek. Sídlem velitelství byla Plzeň. 

Určeným úsekem byla linie: Aš-Strakonice. 

HO-32 disponovala zesílenou válečnou sestavou s mnohými osilovými prostředky (viz b1). 

2. pěší divize 

2. pěší divize měla krycí název "Mácha". Velitelem byl bg. Václav Pozdíšek, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Jan Uher, sídlo velitelství byla Plzeň. 

Určeným úsekem byl druhý sled západně od Plzně. 

Vzhledem k tomu, že původně mělo být ve stavu 49 % sudetenDeutsche (a ti nenastoupili - cca 60 %), bylo stav nutno doplňovat povoláváním II. zálohy. 2. pd tak měla jenom 75 % plánovaného stavu. 

5. pěší divize 

5. pěší divize měla krycí název "Bezruč", velitelem byl bg. Alois Benda, náčelníkem štábu byl mjr. gšt. Emanuel Bečvář. Sídlem velitelství byly Prachatice. 

Určeným úsekem byla linie: Sušice (Vltava)-Vimperk. 

Problémy se stavem byly způsobeny sudetenDeutsche (nenastoupili), proto také stavy 5. pd byly doplňovány z řad II. zálohy - i 5 pd. měla tak cca 75 % stavů. 

V této oblasti byl zařazen i opevněný rajón (okrsek) "Plzeň". Velitelem byl plk. pěchoty Jaroslav Konečný, náčelníkem štábu mjr. gšt. Jindřich Navrátil, sídlem velitelství byla Plzeň. Složení útvaru mělo odpovídat divizi, fungovalo velitelství a dva pluky (ZLO 153 a ZLO 154) přiřazené (zatím) k HO-32. 

Skupina S-3 

Skupina S-3 měla být vytvořena v prostoru Benešova, a měla být tvořena z 18. pd., ovšem v té době ještě neexistovala (a proto je na obrázku níže označena křížkem). 

Skupina S-4 

Skupina S-4 měla být vytvořena v prostoru Milevska, a měla být tvořena ze 4. pd., ovšem v té době ještě neexistovala (a proto je na obrázku níže označena křížkem). 

Další jednotky 

K dalším jednotkám patřila , 1. armáda "Havlíček" měla dále přiděleno letectvo a záložní jednotky. 

Letectvo:  velitelem byl bg. Karel Janoušek, krycí označení bylo "Havlíček 10", sídlem velitelství byla Kutná Hora

Letectvo: 

  • Pozorovací letky - letka č.: 1. (100 % stavu), 2. (100 %), 3. (100 %), 4. (100 %), 6. (100 %), 11. (100 %) a 12. letka. 
  • Zvědné letky - letka č.: 61. (75 % stavu), 66. (65 %), 65. , 69. (30 %) a 70. letka (30 %). 
  • Stíhací letky - letka č: 40. (100 % stavu), 41. (100 %), 42. (100 %), 43. (100 %), 44. (100 %), 46. (100 %), 47. (100 %), 48. (100 %) a 50. letka (85%). 
  • Bombardovací letky - letka č.: 71. (80 % stavu) 72. (80 %). 
  • Kurýrní letky - letka č.:  101. (90 % stavu). 

 

Záložní jednotky 

K záložním jednotkám patřily: 

  • 18. pěší divize s krycím názvem "Erben". Velitelem byl bg. Miloslav Fassatti, náčelníkem štábu byl mjr. gšt. Lubor Marek . Sídlo velitelství: Slaný / Buštěhrad. Byla na cca 90 % stavů, protože sudetenDeutsche záložníci nenastupovali. 
  • 4. pěší divize s krycím názvem "Hejduk". Velitelem byl bg. František Bláha, náčelníkem štábu byl pplk. gšt. Vít Ondrášek. Sídlo velitelství: Vamperk. Podle plánu byla dispoziční jednotkou HV pro posílení obrany severních nebo severozápadních Čech. . 
 
Hlavní zdroje: (b1), (i13), 

Poděkování: patří zejména lidem tvořícím server Válka (i3) a také patří Jiřímu Macounovi (Technet; i10), jejichž schémata a obrázky jsou zde použity.