Letectvo 

Letectvo bylo jednou z výsostných zbraní čs. armády, i když v mírovém stavu představovala cca 4 % stavu čs. armády. 

I v případě letectva byl jasný trend používat vybavení domácí výroby (+ licenční výroba) - veškerá výzbroj, výstroj a přístrojové vybavení bylo domácí výroby; závislost na pohonných hmotách byla snižována rostlinnou příměsí (pohonná směs Bipoli). 

 

Základní schéma 

Systém velení byl trojstupňový: 

  • ministerský odbor, 
  • zemské velitelství, 
  • vojskové těleso,  
  • + dělostřelectvo obrany proti letadlům (od roku 1936). 

 

Na úrovni hlavního velitelství byly soustředěny stíhací a noční bombardovací letky (letecká brigáda; velitel bg. Karel Procházka); zvědné, stíhací a částečně i lehké bombardovací letky byly na úrovni armádního velitelství a pozorovací letky se nacházely na sborové úrovni.  

 

Výcvik 

Výcvik byl standardní odpovídající době, čs. piloti ale byli na leteckých soutěžích hodnoceni vždy velice dobře - zejména akrobatické schopnosti našich pilotů byly velmi oceňovány (důležité zejména v leteckých soubojích).  

Po celý rok (jaro a léto) 1938 probíhal navíc intenzivní výcvik boje proti nepřátelských tankovým a motorizovaným kolonám, jelikož se předpokládal průnik takovýchto kolon na naše území. 

Plán použití letectva pro podzim roku 1938 počítal s nasazením do vysoce riskantních akcí (viz níže), protože se stejně předpokládalo zničení čs. letectva - proto bylo rozhodnuto ho využít plně ihned ze začátku konfliktu, aby se co nejvíce využilo (např. bombardování železničního nádraží v Linci).

 

Rok 1938 

Na počátku roku 1938 měla čs. branná moc 55 bojových letek, přičemž jedna bombardovací letka měla 9 letadel, ostatní letky 12 letadel na letku. V září bylo k dispozici 57 bojových letek s průměrnými počty letounů uvedenými níže v přehledu: 

  • 16 pozorovacích: Letov Š 328, 
  • 21 stíhacích (15 strojů): Avia B 534, 
  • 5 zvědných, 
  • 7 lehkých bombardovacích: Avia B-71 "Antka" (licence kvalitního sovětského letounu Tupolev SB-2), používán i jako zvědný, 
  • těžká bombardovací letka, 
  • 6 nočních bombardovacích: Aero MB 200 (francouzský původ). 

 

Početní stavy letek - viz tabulka: 

Položka Počet
(mírový stav)
Počet
(válečný stav)
Poznámka
pozorovací letka 10 12 Letov Š 328
zvědná letka 10 12  
stíhací letka 12 15 Avia B 534
lehká bombardovací letka 10 12 Avia B71
těžká bombardovací letka 6 9 Aero MB 200
kurýrní letka   12  
některé mírové letky by zanikly a doplnily stavy těch válečných (zejména pro postavení zvědných)

 

Celkem bylo 66 letek. 

Letectvo tedy mělo plné stavy letadel a leteckého personálu i s potřebnou válečnou zálohou. Letecké pluky byly původně rozmístěny na několika letištích, i když kompletní vybavení letišť (vč. podzemních skladů pohonných hmot a letecké munice, ubytovací a opravárenské kapacity, radiostanice a povětrnostní stanice) bylo plánováno na začátek roku 1939, a v září 1938 tedy nebyla všechna letiště plně zprovozněna. 

Odhad počtu letounů čs. armády (září 1938; b1) - viz tabulka: 

Letouny Druh Typy ks
pozorovací starší Letov Š 328 cca 120
zvědné starší někdy i Avia B-71 cca 120
stíhací starší Avia B 534 cca 200
lehké bombardovací moderní Avia B-71 53
těžké bombardovací starší Aero MB 200 cca 80
kurýrní     cca 100

 

Letectvo sice nebylo moderní, ale některé parametry některých strojů (např. stoupavost stíhacích letounů) byly i lepší než u strojů Luftwaffe, taktéž výcvik našich letců byl na vysoké úrovni.  

 

Porovnání Messerschmitt BF 109 vs. Avia B-534 - viz tabulka: 

Parametr BF 109B B-534 IV
rozpětí / délka / výška (m) 9,90 / 8,70 / 2,45 9,40 / 8,20 / 3,10
max. vzletová hmotnost (kg) 2 200 2 120
maximální rychlost (km/h) 460 415
dostup (m) 9 000 10 600
dolet (km) 450 600

 

Porovnání Heinkel He 111 vs. Avia B-71 - viz tabulka: 

Parametr He 111 B-71
rozpětí / délka / výška (m) 22,60 / 18,50 / 4,20 20,33 / 12,27 / 3,28
hmotnost prázdného letounu (kg) 6 140 4 137
motory Jumo 211 A-1;
820 kW
Avia HS 12Ydrs;
632 kW
maximální rychlost (km/h) 420 430
dolet (km) 1 065 1 000
dostup (m) 8 000 9 000
výzbroj (kg pum) 2 000 600
výzbroj 3 kulomety
MG15 7,92 mm
3 kulomety
vz. 30 7,92 mm

 

Velkou výhodou byla skutečnost, že bojové letky čs. armády se již od půlky září 1938 nacházely mimo stálá letiště na polních letištích (a nemohly tak být zasaženy nenadálým přepadem protivníka). SÍť polních letišt byla stanovena nově od léta 1938, a proto o nich protivník neměl informace. Působení na polních letištích bylo dostatečně připraveno, vše bylo nacvičeno, oprávárenské i zásobovací kapacity byly plně mobilní a připravené. 

Letectvo bylo v plné bojové pohotovosti a připraveno; některá východní letiště navíc byla připravena přijmout sovětskou bojovou techniku. 

Vzhledem ke stavu mezi naším a německým letectvem bylo naplánováno splnění základních leteckých úkolů: 

  • jednocestné bojové mise vlastně nepředpokládaly návrat. Základní z nich bylo bombardování velkých železničních uzlů, důležitých pro rozvinování a zásobování vojsk nepřítele. Jako klíčový se čs. velení jevil železniční uzel v Linci, protože se nacházel na jediné železniční trati, která umožňovala zásobování německé armády nacházející se severně od Vídně (14 AG, generál von List). Dále sem patřila železniční nádraží ve Vratislavi, Drážďanech a Norimberku
  • Nepřátelské tankové a motorizované kolony byly dalším logickým cílem. I. armáda Havlíček (Čechy; ag. Vojcechovský) a IV. armáda Neruda (jižní Morava; ag. Prchala) měly ve stavu dvě letecká uskupení po 2 stíhacích a 1 lehké bombardovací peruti (viz výše) - připraveno bylo celkem až 70 letadel. 

 

Hlavní zdroje: (m1), (m2), (b1), 

Poděkování: patří lidem tvořícím server Válka (i3) a také patří Jiřímu Macounovi (Technet; i10), jejichž schémata a obrázky jsou zde použity.