Možná sovětská pomoc přes Polsko  

 
Na nadřízené stránce jsou ve stručnosti naznačeny úvahy pro pomoc ze strany SSSR, první z možností (a tou technicky přijatelnější) byl průchod přes Polsko
 

Pomoc pozemních jednotek DRRA 

 
V roce 1938, jak známo, neměl SSR přímou hranici s ČSR, proto veškerá uvažovaná vojenská pomoc by musela přijít koridorem přes některou ze sousedících zemí - buď přes Polsko nebo přes Rumunsko. 
Aby byla vojenská pomoc účinná, musela by být dostatečně včasná a muselo by se na území ČSR dostatek dostatečné množství vojenských jednotek DRRA. 
 
Koridor přes Polsko
 
Průchod přes Polsko představoval technicky nejlepší řešení vzhledem k dobré a propustné železniční síti v oblasti. Protože Polsko nemělo dobré vztahy se SSSR, požadovalo sovětské vedení od Francie, aby diplomaticky zajistila potřebné koridory. 
Přestože Polsko odmítalo potřebný souhlas dát, sovětská strana studovala nejvhodnější trasy (s ohledem na vhodné železniční spojení): 
 
  • Minsk - Brest-Litewski - Tarnopol - Krakov - Bohumín, 
  • Lvov - Sandor - Užocký průsmyk - Velikij Bereznyj - Perečín - Užhorod - Čop, 
  • Stryje - Volovecký průsmyk - Svaljava - Mukačevo - Čop, 
  • Lvov - Przemyšl - N. Jagora - Luptovský průsmyk - Humenné - Michalovce - Bánovce nad Ondavou - Michalany.
 
Polsko odmítalo dát souhlas k průchodu vojsk DRRA, a to i tehdy, když budou koridory předem stanoveny a garantovány Francií. Polsko prohlásilo, že každý vstup DRRA na jeho území bude znamenat okamžitou válku mezi Polskem a SSSR. 
Přesto byla možnost průchodu Polskem i nadále uvažována, ovšem válka mezi Polskem a SSSR by automaticky znamenala značné zdržení vojsk DRRA. 
 
Otázkou také zůstává, jak by ostatní evropské státy reagovaly na takový vývoj: 
 
  • Německo by zcela určitě takovouto akci odsoudilo (a jak bylo již naznačeno výše, je pravděpodobné, že by muselo část svých vojenských jednotek přesunout na německo-polskou hranici), 
  • Francie, Velká Británie a další: takovýto sovětský zásah by (obzvláště bez schválení SN) vyvolal odmítavou reakci ve většině evropských států, a existují informace z té doby, naznačující, že by v takovém případě mohl vyvolat i celoevropské tažení proti SSSR. 
 
Uvažovaná vojenská pomoc 
 
Vše naznačuje tomu, že sovětské velení soustřeďovalo vojska právě na polském směru, jak o tom vypovídá i směrnice lidového komisaře obrany Klimenta J. Vorošilova (21.9.1938): 
 
  • vitebská armádní skupina - 17. střelecký sbor, 23. a 26. samostatná tanková brigáda, 25. tankový sbor (2 tankové, 2 jezdecké a 1 motorizovaná divize), 
  • žiromirská armádní skupina - 8. a 15. střelecký sbor, 2. jezdecký sbor, 
  • + další 3 jezdecké divize a příslušné letectvo (4 letecké brigády s 548 bojovými letouny). 

 

Na polských hranicích se pro zásah mělo připravovat 30 střeleckých a 10 až 12 jezdeckých divizí, 1 tankový sbor a 3 až 4 tankové brigády (ale bývá udáváno až 7), 1 motostřelecká brigáda, 12 leteckých brigád a další (7 opevněných rajonů, protiletecká obrana). K soustřeďování vojsk docházelo v prostorách okresů Voločisk, Proskurov, Kameněc-Podolski. Tyto jednotky byly uváděny dostavu plné bojové pohotovosti od 3.9.1938. 

Z uvedeného vyplývá, že tyto síly tvořily (přes polovinu) rychlé vojenské jednotky (tankové a jezdecké), které by se v polských rovinách mohly použít k rychlému přesunu. 

Pokud by tyto jednotky dorazily včas, a nepoškozené, byly by, pro případnou obranu ČSR, velkou posilou. Je pravděpodobné, že za nimi by následoval (mohutnější) hlavní sled. 

 

Pomoc letectva DRRA 

 

Je udáváno, že v první fázi mohl SSSR vyčlenit na podporu pozemních vojsk celkem 699 vojenských letounů. 

 

Shrnutí 

 

Sovětský komisař zahraničních věcí Maxim Litvinov se vyjadřoval, že nějaký koridor se vždy najde, což dávalo důvod k optimismu, ale faktem zůstává, že nestačilo jenom vytvořit koridor, ale hlavně vytvořit ho včas. 

Další velký problém představovala neslučitelnost výstroje a výzbroje, což znamenalo, že bylo nutno i zabezpečit tranzit všeho potřebného. 

Ovšem, je také nutno říci, že podmínky strategické, geografické, zahraničně-politické (zejména) a technické možnou pomoc DRRA hodně ztěžovaly (a, zejména za situace, že by proti DRRA vystoupila i německá armáda či příp. armády jiných států  - ovšem, ty neměly čas už vůbec - přímo vyloučily). 

Přesto měla přislíbená pomoc ze strany SSSR velký význam, a byla zejména morální vzpruhou tehdejší čs.a rmádě a veřejnosti. 

 

Sovětská nóta 

Bylo zmíněno, že velký význam měla sovětská nóta polské vládě o tom, že pokud Polsko zaútočí na ČSR, bude okamžitě vypovězena smlouva o neútočení (z 23.12.1932). I přes pohrdavou reakci polské vlády dala polská vláda příkaz armádě k okamžitému zastavení příprav útoku ...

 

 
 
 
Hlavní zdroje: (b1),