Dělostřelecké tvrze 

Dělostřelecká tvrz je československý termín pro nejmohutnější a nejnákladnější součást předválečného opevnění. Stavebně se jedná o několik objektů TO, které jsou zpravidla propojeny systémem podzemních chodeb a sálů.

Na československých dělostřeleckých tvrzích byly vybudovány nebo naplánovány tyto typy objektů:

  • vchodový objekt sloužící jako hlavní místo pro vstup posádky dovnitřních prostor tvrze a pro její zásobování. Z tohoto důvodu byl budován v týlovém prostoru.
  • Pěchotní srub zpravidla zakomponovaný do průběžné linie hlavního obranného postavení. Na úrovni pěchotních srubů měl být zastaven postup nepřítele.
  • Dělostřelecký srub byl jedním z objektů, ve kterých byly umístěna hlavní výzbroj tvrze. V tomto případě kasematní houfnice ráže 100 mm.
  • Dělostřelecká otočná věž je druhým typem objektu určeným pro umístění hlavní výzbroje. Dvojče houfnic ráže 100 mm mohlo díky umístění v otočné věži působit v kruhu o 360°.
  • Minometná kopule byla plánována na tvrzích, v jejichž okolí se vyskytoval velmi členitý terén s četnými hluchými prostory.
  • Dělostřelecká pozorovatelna byla odolným pozorovacím stanovištěm. Jeho informace byly důležité pro řízení palby. Některé dělostřelecké pozorovatelny nebyly (pro velkou vzdálenost od ostatní ch objektů) propojeny podzemním systémem s mateřskou tvrzí.


Podzemní systém spojoval kromě některých dělostřeleckých pozorovatelen všechny tvrzové objekty. V podzemních prostorech se nacházelo týlové vybavení a zásoby. Pro tyto účely zde byly zřízeny mj. sklady střeliva, potravin, paliva, kuchyně, filtrovna, zásobníky vody, elektrárna vybavená dieselagregáty, nemocnice a velitelství.

V Československu se v různém stádiu plánování vyskytlo 17 dělostřeleckých tvrzí.
Pouze pět tvrzí se podařilo stavebně dokončit: Adam, Bouda, Hanička, Hůrka a Smolkov.
Čtyři tvrze byly rozestavěny: Dobrošov, Skutina, Šibenice, Stachelberg. Tvrz Orel bývá rovněž zařazována mezi rozestavěné tvrze, nicméně zde došlo pouze k vybudování jednoho pěchotního srubu z důvodu zajištění celistvosti hlavního obranného postavení přičemž další výstavba byla odložena.  
Další dvě tvrze nebyly, i přestože byly její výkresová dokumentace dokončena, zadány žádné stavební firmě: Jírová hora, Poustka.
Realizace tvrzí Milotický vrch a Kronfelzov byla zrušena a nahrazena méně nákladným projektem.
Projekt tvrze Bartošovice byl zrušen a nahrazen výstavbou tvrze Hanička. Další tvrzí, která měla být vybudována až po dokončení Milotického vrchu je tvrz Gudrich. Mezi tvrze je zahrnován i plánovaný výcvikový areál Orlík, který měl kromě výcviku pevnostních jednotek sloužit v případě napadení i k obraně. Zajímavostí této tvrze je, že její objekty neměly být propojeny podzemním systémem. 

Tvrz jest uzavřená soustava pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věží, podzemních ubikací pro osádku tvrze, skladiště střeliva a různého materiálu. Všechny tyto složky jsou spolu spojeny podzemními chodbami, na povrchu terénu jsou obklopeny souvislým pásmem překážek a tvoří tak samostatný celek.“ (Stehlík Eduard)

Jednotlivé dělostřelecké tvrze jsou popisovány na podřízených webových stránkách.