Freikorps 

Sudetendeutches Feikorps SdFK byla sudetoněmecká polovojenská teroristická organizace, jejímž hlavní cílem bylo vyvolávat nepokoje v Sudetech, provádět diverzní, záškodnickou a zpravodajskou činnost vůči ČSR. 

SdFK vznikl 17.9.1938 na popud K. Heinleina a K. H. Franka, a na příkaz Adolfa Hitlera. Výcvik členů SdFK (nácvik pochodu, pořadová cvičení, požívání zbraně a chování v boji) se prováděl na německém území pod vedením velitelů z Wehrmachtu, SA i SS. Výzbroj se skládala ze zbraní bývalé rakouské armády.  

Spojovacím důstojníkem Wehrmachtu byl plk. Friedrich Köchling. 

Členové SdFK byl dobrovolníci, ve věku do 50 roků. Skupiny (Gruppe) se členily na roty (Kompanie): 375 mužů. Rotu tvořila tři mužstva (Schar) s 15 muži. 

 

Vlastizrádná činnost 

Rozkaz k činnosti SdFK na území vydal Konrád Heinlein dne 18.9.1938, ale uvádělo se, že řídí akce z vnitřku ČSR, i když to nebyla pravda. Je poměrně dobře znám seznam všech incidentů, které tlupy SdFK prováděly a při nichž byli zabíjeni a zraňováni čeští lidé (viz (b5), strana 112 až 129). Činnost freikorpsu pokračovala i po Mnichovu (viz události v Moravské Chrastové). 

Podle statistiky je zřejmé, že k 2.10.1938 bylo celkem 40 884 členů SdFK ( viz (b5) strana 122). To  představuje nebezpečnou sílu 2 až 3 divizí, s motivovanými členy a dobrou znalostí prostředí, ovšem hůře vyzbrojených (i když členové SdFK disponovali i samopaly) a vycvičených. 

Po Mnichovu museili příslušníci Freikorpsu odevzdat zbraně, ale byli verbováni do složek SA a SS. 

 

Počet obětí 

Údaje o počtu obětí řádění sudetenDeutsche se liší, ale ztráty byly vysoké. Zabitých byly stovky, přes 2 000 Čechů bylo odvlečeno do Německa, kde byli zavřeni a trápeni. 

I tyto ztráty vyvrací mýtus o tom, že jsme v roce 1938 nebojovali - spousta vlastenecky založených obyvatel ČSR bojovala (a utrpěli jsme uvedené ztráty), ale bohužel (Ben Ešedovou zradou) nebyl tento boj dotažen do zdárného konce. 

 

 
 
Zdroje: (m3), (b5),