Malá dohoda 

Malá dohoda bylo obranné uskupení států Československa, Rumunska a Jugoslávie

Hlavním cílem Malé dohody bylo zabránit znovuobnovení Rakouska-Uherska, zabránit návratu císaře Karla I. na trůn a obrana proti možným agresivním plánům Maďarska. Bohužel, součástí Malé dohody nebyly smlouvy o spolupráci a obraně proti nacistickému Německu. 

Malá dohoda vznikla na základě dílčích smluv mezi: 

  • ČSR a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávií) ze dne 14.8.1920, 
  • ČSR a Rumunskem ze dne 23.4.1921, 
  • Rumunskem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávií) ze dne 17.6.1921. 
 

Posléze následovaly dvoustranné vojenské smlouvy mezi ČSR a: 

  • Rumunskem (2.7.1921), 
  • Jugoslávií (31.7.1921). 
 

Jednotná vojenská úmluva mezi uvedenými třemi státy byla podepsána 14.9.1921, která byla později doplněna dalšími dodatky (11.5.1931). 

Schůzky představitelů generálních štábů probíhaly pravidelně (min. jedenkrát ročně), projednávaly se na nich, mj., operační plány nasazení členských armád. Poslední schůzka byla v prosinci 1937, a byl na ní vypracován postup pro případ kofliktu, v němž bylo: 

  • Československo napadeno Německem, Rakouskem (v té době ještě samostatným) a Maďarskem, 
  • Jugoslávie Itálií, Rakouskem i Bulharskem, 
  • Rumunsko Bulharskem. 

 

Tedy úplně poslední zasedání Malé dohody bylo 22.8.1938 v jugoslávském Bledu. 

Pozn.: Členské státy Malé dohody tak měly dohromady cca 46 milionů obyvatel oproti Německu s jeho 65 miliony (Velká Británie: 46 milionů, Francie: 41milionů, Itálie: 41 milionů). 

 

V roce 1938 ovšem naší reálnou nadějí bylo Rumunsko: generální štáb připravoval mobilizaci (1 měsíc = 40 divizí). Koncem září se k maďarským hranicím přesunulo (prvních) 40 000 rumunských vojáků a rumunská vláda dala najevo jasné odhodlání poskytnout ČSR vojenskou pomoc v případě že zaútočí Maďarsko. 

 
(b8