Mezinárodní situace 

Československá republika (která vznikla v roce 1918 také v důsledku sobeckých zájmů vládnoucích kruhů v USA) měla velmi nevýhodnou strategickou polohu - francouzský maršál Ferdinand Foche měl prohlásit, že Československo může ochránit  pouze dobrý ministr zahraničí. Vzhledem k tomu, že po většinu času byl ministrem zahraničí vlastizrádce Edvard Beneš a vzhledem ke známým výsledkům, je možno konstatovat, že ČSR dobrého ministra zahraničí (a posléze ani prezidenta) neměla!

ČSR té doby sousedila s těmito státy (viz obrázek níže):

  • Německo, 
  • Polsko,
  • Rumunsko,
  • Maďarsko, a
  • Rakousko, 

 

přičemž tři z těchto zemí (Německo, Polsko, Maďarsko) s výsledky konference ve Versailles (a dalších následných konferencí) nesouhlasily. 

Smlouva s Francií byla víceméně založena na koncepci odstrašování potenciálních nepřátel (Německo, Polsko, Maďarsko), a v průběhu let 1918 až 1938 čs. diplomacie neučinila potřebné kroky ke spolupráci s uvedenými okolními zeměmi. Je nutno objektivně uznat, že s hitlerovským Německem a s Maďarskem bylo velmi těžké pořízení, ale s Polskem se dalo dosáhnout lepšího vztahu. Kromě sporného Těšínska tady byla také situace z roku 1920, kdy bolševická DRRA stála před Varšavou a potřebné transporty zbraní přes naši republiku nebyly propuštěny. 

V roce 1938 byla situace následující: 

  • Maďarsko - hrozbu eliminovala smlouva s Rumunskem (samotné Rumunsko bylo připraveno dohodu dodržet - a Maďarsko by nemohlo odolat), 
  • Polsko - složitější situace, ale bylo eliminováno Sovětským Svazem (který dal dostatečně jasně najevo, že v případě polského útoku na ČSR odpoví silou), 
  • Německo - největší nepřítel, diplomacie (i ve vztahu ke Francii) totálně selhala, a tak zbývala jenom branná moc. 

 

Zdroje: (m1), (m10),  

Fotogalerie: Mezinárodní situace

Záznamy: 1 - 1 ze 1