Mnichovský diktát 

Jako Mnichovská dohoda, správněji Mnichovský diktát je označována smlouva, kterou 29.9.1938 (příp. po půlnoci 30.9.1938) podepsali představitelé: 

 

Signatáři dohody jsou vidět v podřízené fotogalerii, na druhém obrázku je vidět jejich pohlednicové vyobrazení.

 

O nás bez nás

Československo se jednání nemohlo zúčastnit ("o nás bez nás.").
Ani SSSR (který měl projevit zájem se zúčastnit) nebyl pozván.

V této souvislosti se také často používají vyjádření jako "Mnichovská zrada" a "...spojenci nás zradili...", apod. Vyjádření to jsou spíše emotivní, ale nepřesná. Jednak je zapotřebí si uvědomit, že smlouvu jsme měli pouze s Francií (se SSSR také, ale vázanou na pomoc Francie), takže nelze mluvit o "spojencích", a druhak: kdo tak asi může věřit slibům "spojenců" - cožpak už nám v některé době (v celých dějinách) někdy pomohli? Pomoci si musíme vždy (jen a pouze) sami!
Stručně, upřímně a výstižně řečeno: "Státy nemají přátele, státy mají pouze své zájmy." (Henry Kissinger)

 

Důsledky

Výsledkem diktátu bylo (stručně řečeno), že Československo musí do 10.10.1938 odevzdat pohraniční území obývaná Němci. Mnichovský diktát byl později prohlášen za neplatný od samého začátku. 

Třetí a čtvrtý obrázek v podřízené fotogalerii ukazují území (v čase) o která jsme v důsledku Mnichovského diktátu přišli - oblasto odevzdané Německu, Maďarsku a Polsku. 

Dalším důsledkem byl pozdější vznik samostatného slovenského štátu (14.3.1939), zabrání zbytkového státu (15.3.1939) - bránit jsme se už nemohli -  a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren; 16.3.1939).